365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 25. DEN (26.2. 2015)

Dnešní uspokojení plynulo čistě z práce. V prosinci jsem v rámci firmy přecházela na jinou pozici, po třech letech mě původní práce už tolik nebavila a chtělo to změnu. Ale občas se mi po ní i tak zasteskne a jsem ráda, když mohu dříve získané znalosti a zkušenosti využít i v nové roli 🙂

V pátek můj původní tým řešil přístupy a ovládání jednoho interního toolu a následně vyreportování práce v něm provedené. Byla jsem jako ryba ve vodě, věděla jsem o tom nejvíc, stále si to pamatovala a mohla kolegům pomoci 🙂 Navíc jsme tak nějak přišli na to, že jsem stále uvedená jako člověk, který má ten tool na starosti 😀 Každopádně to bylo velmi příjemné vytržení a cítila jsem se jako skiller 🙂

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 24. DEN (25.2. 2015)

Čtvrteční odpoledne jsem si zpříjemnila pár hodinami sama pro sebe 🙂 Muž jel něco vyřizovat do Prahy, tak jsem toho musela řádně využít. Takže jsem si udělala k svačině tvaroh s kakaem jako za dětských let, dala jsem si pořádnou sprchu, koukla se na oblíbený pořad a u toho si trochu protáhla tělo a zahrála si na tabletu hru, která u mě zrovna frčí. A víte co? Nebylo to vůbec špatný. Načerpala jsem trochu energie a po příjezdu muže jsem byla krásně odpočatá a měla náladu se na něj smát a poslouchat, jak to vyřizování šlo 😉

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 22. DEN (23.2. 2015)

Ačkoli ceý den propršel, my s mužem jsme si ho nenechali zkazit. Zašli jsme si totiž na skvělou večeři a pak vyrazili na představení Caveman 🙂

V pondělí jsem se domákla, že si jeden Amík, co ve firmě dříve učil některé skupiny angličtinu, otevírá podnik. Jelikož bylo jeho nejoblíbenějším tématem jídlo, řekla jsem si, že by to možná stálo za to otestovat. Nutno říci, že jsme neprohloupili. Buffalo Burger Bar je nejen sám o sobě stylově zařízený, ale myslelo se i na takové vychytávky jako spony na kalhotové opasky pro servírky s logem podniku či ukazatel, že dámské toalety jsou „on the right because women are always right“ 😀 I jídlo bylo vynikající – kromě skvěle dochucených burgerů jsme měli ještě křidélka na jižanský způsob, která mi opravdu chutnala, ačkoli křidélka obecně nevyhledávám. Plzeňáci, neváhejte a zkuste!

Po večeři jsme se odebrali do Besedy na one man show Caveman. Zvěsti nelhaly, opravdu jsem se smála, až jsem brečela, a přitom v jednotlivých scénkách poznávala sebe i svého milovaného 😀 Honza Holík dokázal skvěle komunikovat s publikem a pohotově reagovat na všechny komentáře. Docela mu naložil můj muž, když na otázku, jaká místnost v domě je mužské teritorium, odpověděl tichým a stěžujícím si hláskem, že domeček na zahradě 😀 Milé ženy i milí mužové, rozhodně na tohle představení zajděte taky a získejte nejen popraskané bránice, ale s trochou nadsázky i představu o tom, co se vašemu drahému či drahé honí hlavou 🙂 Byl to prostě bezva večer! 😉

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 21. DEN (22.2. 2015)

Stejně jako minulý týden, ani tohle pondělí nebylo vůbec špatné 🙂

Nejdřív jsem si k práci zapla Spotify a přemýšlela, co si pustím. Na hudbu jsem nějak neměla náladu, tak jsem zadala vyhledávat „pověsti“. Mezi výsledky se objevily nahrávky Spejbla a Hurvínka, takže jsem měla skoro na celý den vystaráno a ještě mi toho opravdu hooodně zbývá. Hurvínka jsem strašně ráda poslouchala jako malá a evidentně mě to nepustilo ani v dospělosti. Ať žije bohatá nabídka Spotify! 🙂

V závěru dne jsem ale zajásala ještě jednou. Tento týden probíhá testování nových monopostů F1 v Barceloně a byla jsem hrozně zvědavá, jak si kluci z McLarenu povedou. Jenson dneska ujel 84 kol (více než odjeli loni oba jezdci za 4 dny testů…) a zajel 6. nejlepší čas!!! Nechci kvičet štěstím předčasně, ale tohle vypadá mnohem nadějněji než ta loňská mizérie. Ale ještě není všem testům konec, zítra by měl na trať vyrazit i Fernando. Well done, guys!!! 🙂

2016

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 20. DEN (21.2. 2015)

V neděli jsem strávila pár hodin v Praze s kamarádkou, ale nejzajímavějším bodem přeci jen bylo nečekaně něco jiného. Poprvé jsem totiž jela Pendolinem! 🙂

Opravdu jsme s tím moc nepočítali, neboť zjistit, kdy tenhle rychlovláček jede, je na webu Českých drah docela peklo. Ale když jsme přímo z infotabue na nádraží vyčetli, že by měl jet dvacet minut po běžném spoji, letěl muž ještě dokoupit místenky a počkali jsme si na něj.

Osobně jízdu vlakem moc nevyhledávám, aspoň ne mezi Prahou a Plzní. Kupéčka bývají narvaná, lidé nepříjemní, zastavuje se v každé díře… Ale Pendolino bylo super. Stavělo až v Plzni, bylo v něm wifi připojení, bylo možno sledovat online kamerou, jak vypadá trať z kabiny strojvůdce a vlakem procházely stewardky s občerstvením a tiskem jako ve žlutáku. Je pravda, že za místenku v něm jsme si připlatili 70 Kč/osoba, ale i tak to byl prima zážitek a bojím se, že už nebudu chtít jezdit jinak! 🙂

pendolino

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 19. DEN (20.2. 2015)

Dnešní den jsme strávili prakticky celý na konferenci WordCamp v Praze. Jelikož se sešly jak zajímavé přednášky, tak skvělá společnost (potkala jsem tam jednu kamarádku, se kterou se znám právě z těchto akcí), celý den uplynul hrozně rychle. Navíc jsem poprvé vytáhla své krásné nové botičky a hned několik lidí mi je pochválilo – dokonce i chlapi! 😀

Druhou radost ten den mi udělal nález kešky. Z konference jsme odcházeli až za tmy, navíc téměř celé odpoledne dost pršelo a podmínky pro hledání kešule tedy nebyly úplně příznivé. Přesto jsme se vydali do nedalekého parku a jali se hledat cihlu – byla by prostě ostuda nemít ani zářez 🙂 Chvilku to trvalo, svítili jsme si mobily a boty dokonale obalili bahnem, ale nakonec jsme našli a mohli se poklidně vrátit na hotel 🙂

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 18. DEN (19.2. 2015)

Predem se omlouvam, ze dnesni prispevek je bez hacku a carek – lezim na hotelu v posteli a smolim ho doslova na koleni na iPadu 🙂

Dnesek bych fajn uz v tom, ze jsem si v praci vzala pulden volna, takze mam trochu prodlouzeny vikend. Ale nejvetsi radost mi dnes udelaly nove nausnice, ktere vcera prisly z Ciny:)

Nekdy po Vanocich jsem zevlila na ebay a napadlo me hledat stribrne nausnice. Objevila jsem jefny krasne ve tvaru not za cca 23 Kc. Prislo mi to za stribro hrozne malo, a tak jsem to musela proverit. Vcera konecne dorazily. Na pohled jsou moc hezke a na uchu vypadaji dobre, jen u jedne je v zarazce mala dirka, takze jsem musela pouzit jinou. Ale za ty prachy 🙂 Nicmene to stribro nejspis opravdu bude (tedy minimalne tycinka, ktera se dava do usni dirky), protoze je na sobe mam uz 24 hodin v kuse a zatim jsem zadne podrazdeni nezaznamenala – a ze jsem na bizuterii fakt precitlivela a poznala bych to uz po par hodinach! Trochu se bojim, ze to nejsou me posledni cinske nausnice 😀

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 17. DEN (18.2. 2015)

Normálně jsem včera úplně zapomněla na jednu hru ze světa celebrit, co mě dostala. Tak si ji dáme dneska, neboť byla by hrozná škoda se o ni nepodělit:)

Leo’s Red carpet Rampage je vlastně survival adventura na motivy smůly Leonarda diCapria, kterému se ještě nepodařilo získat Oscara. Bojujete s paparazzi, soutěžíte s Mattem Damonem za výkon v Marťanovi, cestu za oceněním vám kazí Lady Gaga. Jestli je skutečně možné  Oscara nakonec získat, to tedy nevím. Mně se to každopádně nepodařilo, ale pobavila jsem se královsky 🙂 Zkusit své štěstí můžete zde.

365 HAPPY DAYS VOL. 2 – 16. DEN (17.2. 2015)

Dnešek mě překvapil nikoli zážitky, ale počasím. Ale přiznávám, bavilo mě to 🙂

Když jsem ráno otevřela dveře a chtěla vyjít ven, jen jsem nevěřícně zamžourala na tu chumelenici a pokorně se vrátila domů pro šálu. Sněžit nepřestalo vlastně celou cestu do práce, naopak začalo padat čím dál intenzivněji a poslední kousek jsem už došla spíš po paměti, protože se kvůli větru a sněhu už moc koukat nedalo.

Ranními sněhánkami to ale neskončilo. Když jsem odpoledne vyšla z budovy naší firmy, sníh vesele padal dál a nic se na tom nezměnilo celou cestu. Na to, že už tak měsíc jsem neviděla ani vločku a s dalším přídělem jsem už letos nepočítala, to byl od toho nahoře slušný výkon. Jen kdyby mi to při čekání na trolej nepadalo při čtení do knížky! 🙂