Se spolubydlícími je někdy kříž…

Měli jste někdy spolubydlící? Pokud ano, tak to určitě znáte – občas prostě vznikají třecí plochy. Jde o to, jak velké a jak jsou obě strany tolerantní a ohleduplné.

Na spolubydlící jsem zvyklá. Od dětství jsem bydlela v pokoji se sestrou, později na koleji jsem během čtyř let vystřídala dvě spolubydlící a pak jsem měla spolubydly (mnoho 🙂 ) i na dvou bytech, které jsem obývala (a vlastně obývám doteď). Jasně, vždycky se najde něco, co člověka na druhých trochu vytáčí – a přiznejme si, všichni děláme něco, čím druhé iritujeme. Ale vždycky to bylo celkově v pohodě – dokud se nepřistěhovali současní spolubydlící.

Abych trochu nastínila situaci: bydlíme v bytě 3+1 ve složení já + přítel (1 pokoj), kamarád (2. pokoj) a další pár (3. pokoj, říkejme jim třeba Jeníček a Mařenka). Původně jsme se dost těšili, až se páreček přistěhuje – Mařenka byla naše kamarádka. Představovali jsme si, jak budeme po večerech hrát hry, jak si odpoledne uděláme kafe a pokecáme…ale to jsme se přepočítali. Ukázalo se totiž, že Jeníček s Mařenkou jsou poněkud hlučnější a temperamentnější pár než jsme mysleli. Chvíli jsou na sebe jako mílius, chvíli na sebe řvou, nadávají si a rozcházejí se. Taky vyšlo najevo, že jsou rádi vzhůru dlouho do noci (tím myslím třeba do dvou, tří ráno) a že si neuvědomují, že sádrokartonové stěny co do pohlcování hluku mnoho služby neudělají. Zásadně pokapou melounem právě vytřenou podlahu, nádobí myjí tak, že se může rovnou mýt znovu a nedochází jim, že lžičky v kuchyňském šuplíku jsou určené pro všechny obyvatele bytu a že by někomu mohlo vadit, když si je nasyslí téměř všechny k sobě do pokoje. Nikdy je nenapadne umýt sprchový kout a když opouští koupelnu, bývá rohožka před sprcháčem řádně nasáklá vodou, aby si to další zájemce o koupelnu užil. Perou si (pro dva lidi!) aspoň 3x týdně a sušák si nechávají permanentně u sebe. A takových věcí bych mohla jmenovat ještě tisíc. Jsou to vlastně drobnosti, nad kterými by člověk normálně mávl rukou. Jenže tím, jak se každý den opakují a kupí se, způsobují čím dál větší alergii na Jendu a Mařenku. Žádné herní večery, žádný pokec s hrnkem kafe. Řešení? Odhodit lítost a stud a co nejdřív jim říct, ať si sbalí svých pět švestek. A radši si už nebrat žádné spolubydlící a nechat si pokoj pro sebe 🙂

A jaké máte se spolubydlícími zkušenosti vy?

Sdílejte na: Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestShare on Google+

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *