Dnes jsem měla fakt dobrý pocit z nákupního výletu do Německa, do města Cham. Nejen, že jsme jako obvykle udělali zásoby, ale ještě jsme překonali únavu (a lenost) a dokopali se k prohlídce Normy a Rewe, abychom tyto řetězce prozkoumali a rozšířili si ohledně nákupů obzory. Zjistili jsme, že Rewe nám moc nesedí co do sortimentu a uspořádání prodejny, ceny byly u některých věcí mírně vyšší, ale na druhou stranu podle nálepek na dveřích tam berou MasterCard i Visa kartu, což v Německu ve spoustě řetězců zaměřených na prodej potravin rozhodně není běžným standardem. Norma byla hodně podobná Lidlu, zdála se nám sympatičtější a koupili jsme si zde pár věcí (hlavně sýrů) na zkoušku, tak uvidíme. Každopádně mám radost, jak už se celkem orientujeme a zvládáme ty nákupy v pohodě 🙂

PS: Na těchto nákupních výletech samozřejmě miluju i přestávku na oběd – kousek od nákupního centra (před obchodem C&A) je stánek s kebaby, který vede sympatická paní a vždycky na nás huláká: „Dooobry den!“ 🙂 Připravují kebab z krůtího masa a sami si pečou housky, což je na výsledné chuti sakra znát. Když budete mít někdy cestu kolem Chamu, určitě vyzkoušejte! 😉

Dnes jsem měla radost z toho, že jsme vyřídili a zaplatili zálohu na náš baráček snů – dům, který jsme měli už asi tři měsíce vyhlídnutý a já se do něj zamilovala už na základě fotek. Nechci se moc rozepisovat o podrobnostech, hodně by mě mrzelo, kdyby to nevyšlo. Ale pro tuto chvíli je důležité, že ho máme do konce května rezervovaný a prodávajícím se líbíme. Takže teď už „jen“ klapne naše lustrace, hypotéka a můžeme řešit stěhování do vlastního! 😉

Dnes mě potěšily hned dvě věci – počasí a moderátoři přadu Top Gear. Trochu nesourodá dvojka, že? 🙂

Venku celý den krásně svítilo slunce a bylo teploučko, zkrátka jako by už bylo jaro v plném proudu. Při odchodu z práce jsem byla dost unavená, tak jsem si řekla, že to zkusím překonat procházkou a část cesty zdolám pěšky místo autobusem. Dobře jsem udělala, těch pár stovek metrů stačilo k tomu, abych se trochu probudila a hlavně i psychicky pookřála. Kdo by se v takovém počasí taky vydržel mračit! 🙂

Druhá věc, jak už jsem prozradila v úvodu, je z motoristického soudku. Na internetu jsem se dočetla, že se kolegové Jeremyho Clarksona Richard Hammond a Brian May nechali slyšet, že bez Clarksona v Top Gearu pokračovat nebudou. Jasně, pro fandy je to trochu škoda, ale přiznejme si, že této show dodává šťávu právě ta chemie mezi jejími moderátory, to jejich neustálé špičkování a drobné naschvály a bez Jeremyho už by to nemělo takový drive. Jejich loajalita vůči parťákovi je mi hrozně sympatická. A kdo ví, pokud BBC nevezme Jeremyho zpátky (anebo pokud on jejich nabídku odmítne), třeba bychom se od této trojky mohli dočkat motoristického pořadu podobného formátu 🙂

Dnes mě nejvíc oblažilo to, že se mi živý a zdravý vrátil muž z Budějovic. Na oslavu návratu jsem se překonala a upekla jeho milovaný slaný štrůdl, ačkoli se mi fakt nechtělo, měla jsem toho z práce plné zuby. Nezapomněla jsem ani koupit pivo 😀

Nejsem žádný strašpytel ani pesimista, ale když vyráží sám autem někam na delší cestu, přeci jen mám malinko obavy, aby se mu něco nestalo. Možná je to trochu tím, že ještě před mým narozením v autě zahynuli můj děda a praděda. Věřím jeho řidičským schopnostem, jenže člověk nikdy neví, na silnici bohužel nejezdí jen rozumní a zodpovědní šoféři. Tak ať na něj na silnicích dál dohlíží andělíček strážný a vrací se mi vždycky v pořádku 😉

Dnes mi muž odjel do Budějovic, kde zůstává do zítřka. Mně tak zůstal večer sama pro sebe a můžu si dělat, co chci 🙂 Takže jsem si k večeři uvařila vejce na tvrdo, dala si k tomu zeleninu a pustila si Nákupné maniačky – prostě samé věci, kterým zrovna neholduje 🙂 Večer hodlám završit čtením knížky v posteli, takže ideální stav. Tohle mě dneska prostě blaží 😉

Pondělek byl výjimečný v tom, že jsem se konečně zbavila New Yorku, to mě vážně potěšilo 😀

Ba ne, věcí, která mi udělala největší radost, byl přístup několika obchoďáků z práce. Občas se stane, že nám některý obchoďák ve firemním CRM systému nepříjemně vynadá, když něco popleteme nebo když má pocit, že jsme mu tam danou práci/subjekt neměli přidělit. Někdy prostě nechápou, že při tom množství práce, kterou každý den zprocesujeme, se může chybička vloudit, i když se snažíme, aby tomu tak nebylo. Navíc to nemusí být nutně naše vina – stačí, aby nám příslušné oddělení nedalo včas aktuální informace o tom, že na daného obchodníka už nemáme nic posílat, že má teď na starost jiný region apod.

Dnes právě takový případ nastal. Přidělila jsem v systému jedné obchoďačce subjekt, jenže se ke mně nedostala informace, že ta obchoďačka přechází na jinou pozici a že by to měl dostat někdo jiný. Takže mi ohledně toho napsala, ale k mému příjemnému překvapení se nezlobila, ale jen prosila, abych to příště nedávala jí, ale jmenovala mi rovnou svou nástupkyni, jíž ten subjekt už sama předala. Během odpoledne pak ještě další dva obchoďáci psali do systému, že děkují za informace, které jsem jim tam dodala ohledně subjektů, na kterých právě pracovali. Vida, že i sales guys se můžou chovat mile 🙂

…aneb den, kdy začala formulová sezóna 2015 🙂

Jo! Už je to tady, konečně jsem se dočkala! Stálo mě to pár hodin spánku a trochu nervů – závod začínal v 6:00 našeho času a jelikož televize O2 to Go nevyšla (v těch „přenosných“ kanálech nebyly ty formulové, takže jsme ji neobjednali) a samozřejmě ani nefungoval žádný z předem uložených odkazů na online streamy, musela jsem googlit jiný live stream jen pár minut před startem. Naštěstí se zadařilo poměrně rychle a navíc i s anglickým komentářem 🙂

Pokud jde o závod samotný, bylo to pro mě coby fanynku McLarenu čiré utrpení. Magnussen pro jistotu ani neodstartoval a Button, ač se pral se špatným monopostem velmi statečně, soupeřům koukal prakticky celý závod na záda. Do cíle ve finále dojelo z různých důvodů pouze 11 vozů a Jenson tak byl jediný, kdo nebodoval 🙁

Co mě ale fakt potěšilo, byl výkon nováčka v barvách Sauberu Felipeho Nasra. Zdá se, že Sauber letos postavil dobré auto a že s Felipem se musí počítat, neboť pátým místem ve svém prvním závodě F1 úplně zastínil svého týmového kolegu Marcuse Ericssona, který v minulé sezóně jezdil za Caterham. Mimochodem v angličtině zní výslovnost jmen „Nasr“ a „Massa“ dost podobně, to si ještě asi užijeme 🙂

Každopádně je hezké dívat se na souboje na trati. Těším se, co letošní ročník ještě přinese, a samozřejmě doufám v lepší zítřky McLarenu 😉

Na závěr vkládám kraťoučké video dnešního vítěze Lewise Hamiltona, jehož na stupních vítězů zpovídal Arnold Schwarzenegger 🙂

Sobota byla prostě vítězná, aspoň já se tedy jako vítěz cítím 🙂

Proč? Muž jel dopoledne do práce stěhovat a konfigurovat sítě a já si řekla, že se budu moct aspoň chvíli flákat a rozmazlovat. Samozřejmě mi to vydrželo asi půl hodiny a pak se ozval v hlavě červíček, jestli bych neměla využít jeho nepřítomnosti a pustit se do řádného protialergického úklidu. Shrnuto a podtrženo, pustila jsem se do toho docela zostra, zabralo mi to čtyři hodiny než se muž vrátil. Málem to u nás nepoznal a dokonce se nabídl, že mi ještě pomůže, takže jsme zvládli oproti plánu ještě přebrat jeho skříň s oblečením. Hned to vypadá jinak, jsem sice unavená jako blázen, ale jsem výsostně spokojená a dušička má zase na chvíli pokoj 😉

Pátek třináctého bude zase písničkový 🙂

V práci už třetí den zpracovávám kontakty z jednoho eventu. Jelikož 95% účastníků je z New Yorku, začíná mi z toho už slušně hrabat a v duchu si permanentně zpívám refrén Empire State of Mind od Alicie Keys. Jsem zvědavá, jak dlouho se mi to bude ještě líbit 🙂