365 HAPPY DAYS – 112. DEN (23.5. 2015)

Dneska jsme se cestou z nákupu stavili v outletu Baumaxu a zde jsem zaznamenala světlý bod dne. Strašně moc se mi tam zalíbil jeden druh talířů a když jsem u nich pět minut stála a vzdychala, že je musím mít, ale že to je přeci zbytečný, když už jsme si pořídili celou sadu nádobí, bylo mi nakázáno si dva talíře prostě koupit a hotovo 🙂 Když ty talíře měly tak pěkné veselé barvy a hrozně se mi líbil i jejich nepravidelný tvar, který mi trochu připomíná želvičku… Zítra snad vyfotím a přidám do příspěvku 😉

talirek

Jo a ještě jedna věc byla fajn – muži jsem dala k svátku presenter a prý jsem se trefila 🙂 Konečně jsem mu koupila technickou hračku dřív než si ji pořídil sám! 🙂

presenter

 

365 HAPPY DAYS – 110. DEN (21.5. 2015)

Dneska jsem měla mžnost navštívit konferenci Engage Prague 2015 zaměřenou na sociální média a byla to bomba. Přestože jsem nemohla shlédnout všechny přednášky, ty, co jsem viděla, byly fakt výborné. Víc se pokusím dát dohromady během víkendu v samostatném příspěvku 🙂

Ale ta hlavní věc, co mi dneska udělala radost, byly preclíčky v čokoládě, o něž se podělila kolegyňka! 🙂 Neměla jsem je možná tak 15 let. Kdysi je vyráběla jedna značka, pak nějak zmizely z regálů a už jsem na ně nikdy nikde nenarazila. Ale dneska je přinesla kolegyně, protože objevila, že je má ve svém sortimentu Alnatura. Dokonce jsou zdravější než ty původní, jsou totiž špaldové – ale nepřišlo mi, že by to mělo vliv na chuť. Takže jakmile půjdu kolem DM, úkol bude jasný. Bomba zpráva!!! 🙂

precliky

365 HAPPY DAYS – 109. DEN (20.5. 2015)

Dnes mi strašně zlepšil náladu italský přízvuk. Zní to zvláštně, že? 🙂

Koukali jsme na video o výrobě kávy Illy a mluvil tam manažer podniku. Jelikož jsem už léta fascinovaná angličtinou s italským přízvukem, byla to úplná pastva pro uši. Úplně nejlepší jsou ale každopádně inženýři z Ferrari, na ty nikdo nemá. Jak červeňáky nemusím, za tohle bych jim dala pusu 😉

365 HAPPY DAYS – 108. DEN (19.5. 2015)

Dneska nebudu psát jen o tom, že něco potěšilo mě. Můžu k tomu totiž dodat, že jsem snad i já udělala někomu radost 🙂 V práci totiž končila jedna brigádnice. Nebyla u nás dlouho, jen cca měsíc, ale přestala jí bavit náplň práce a rozhodla se zkusit štěstí jinde. Byla to fajn holka, a tak jsem se ji rozhodla překvapit. Koncem minulého týdne jsme dostávali nové hrnečky jako dárek od firmy pro zaměstnance, takže jsem jí taky jeden uzurpovala a nechala jí ho na jejím místě u stolu. Evidentně měla radost, že jsme na ni mysleli, tak snad na nás bude taky vzpomínat v dobrém 😉

Ještě se odehrála jedna moc důležitá věc – už jsme zapsaní v katastru jako majitelé baráčku!!! Jupííí! Oslavili jsme to palačinkami k večeři 😀

365 HAPPY DAYS – 107. DEN (18.5. 2015)

Dneska mi v hlavě opět hrála celý den Adele – Someone Like You. To je z toho, že jsme si včera pouštěli její live koncert z Royal Albert Hall. Už jsem se zařekla, že jakmile bude někde poblíž, tak prostě jedeme, protože naživo to musí být neskutečnej zážitek, i když člověk není skalní fanoušek a cédéčko by si jen tak sám od sebe nepustil:) A ta práce s publikem, to je fakt paráda…Tak si to užijte a nenechte se zbořit 🙂

365 HAPPY DAYS – 106. DEN (17.5. 2015)

Dneska mi udělaly radost dvě věci – Sheldon Cooper a můj skvělý muž 🙂

Ráno u snídaně jsme koukali na The Big Bang Theory a v jedné scéně byl vidět Sheldonův notebook a myš. Myška byla ta tatáž, kterou sama používám už léta – Logitech VX Revolution. Zbožňuju ji tak, že mám dvě funkční (na doma a do práce) a jednu na náhradní díly 😀 Dodnes jsem nenašla druhou, která by měla to samé jako moje drahá „véikska“ (kovové scrollovací kolečko, přepínač rychlosti scrollování, ukazatel stavu baterie a programovatelná tlačítka) a zároveň mi tak skvěle vyhovovala co do pohodlnosti držení a velikosti těla 🙂

VX

 

Ještě zbývá zmínit, čím mě potěšil muž 🙂 V souvislosti s koncem Grooveshark jsem přemýšlela o tom, zda si neudělat něco jako playlist přímo u sebe na webu – něco, co nebude závislé na tom, jestli běží takové ty klasické služby jako last.fm, Deezer apod. Ptala jsem se muže, jestli je vůbec možné něco takového na WP vytvořit. A výsledek? Jde to, dá se to zaheslovat a jen co nahraju obsah, budu mít svoje oblíbené songy s sebou kdekoli, kde je internet. Wow! 🙂

Hovězí po burgundsku s vídeňskými žemlovými knedlíky

Už dlouho jsem se nepodělila o žádný recept, je tedy nejvyšší čas to napravit. Proto se dnes naučíme, jak se připravuje hovězí po burgundsku. Jako přílohu si uděláme vídeňské žemlové knedlíky podle Viléma Vrabce. Oba recepty patří mezi mé oblíbené, protože s nimi není moc práce, není na nich moc co zkazit a jídlo vypadá i chutná báječně 🙂

Co na hovězí po burgundsku potřebujeme?

600 g hovězího zadního, které si nakrájíme na kostky
1 nahrubo nakrájenou cibuli
2 mrkve nakrájené na plátky (pokud se nechceme párat s krájením, můžeme plátky vytvořit i pomocí škrabky na brambory)
bouquet garni (svazek čerstvé petrželky, bobkového listu, tymiánu a rozmarýnu) – pokud nemáme, použijeme sušené koření – já ho např. dávám do kovového čajítka společně s pepřem, abych pak nemusela lovit kuličky a bobkové listy
5 kuliček pepře – viz poznámka výše, lze dát všechno koření dohromady do čajítka
mořská sůl
300 ml suchého červeného vína
2 lžíce olivového oleje
80 g anglické slaniny nakrájené na nudličky
podle potřeby hovězí vývar (lze naradit i vývarem z kostky, ačkoli pravý vývar je samozřejmě lepší)
50 g změklého másla
1 lžíce hladké mouky

Začneme velmi jednoduše: v nádobě promícháme maso, cibuli, mrkev, bylinky a pepř, zalijeme červeným vínem a necháme v chladu aspoň 4 hodiny odpočívat. Pokud dáme maso marinovat přes noc, tím lépe. Kdo má rád česnek, může si do marinády přihodit ještě 2-3 stroužky nakrájené na plátky. Milovníci kombinace masa a alkoholu si do marinády přidají ještě 50 ml koňaku nebo brandy.

Po uplynutí doby potřebné k marinování scedíme víno, vyjmeme bylinky a koření a oddělíme si maso a zeleninu. Víno ani bylinky nelikvidujeme, ještě přijdou na řadu! V silnostěnném hrnci si na oleji opečeme slaninu a pak přidáme okapané maso. Necháme ho opéct ze všech stran a teprve potom ho osolíme. Do hrnce přidáme zeleninu a necháme ji dělat tak dlouho až přestane být vlhká a začne se smažit. Poté přilejeme marinádu (víno, bylinky, koření) a necháme minimálně 1,5 hodiny dusit na mírném ohni. Pokud bude málo tekutiny, doplníme místo ní vývar. Do omáčky můžeme přidat také trochu rajského protlaku (1-2 lžičky), abychom dosáhli výraznější chuti.

Když je maso měkké, připravíme si beurre manié na zahuštění omáčky. Beurre manié je vlastně změklé máslo utřené s moukou. Po zahuštění šťávy ji ještě asi 10 minut povaříme a máme hotovo.

Mezitím, co se dělá hovězí, si připravíme žemlové knedlíky podle Viléma Vrabce. Jsou to jediné knedlíky, co dělám, protože mi jednak vyhovují chuťově mnohem více než klasické kynuté, jednak na ně není třeba žádné speciální náčiní (široký hrnec, „lovítko“ na knedlíky), prakticky se nedají pokazit a jsou rychlé 🙂 Potřebujeme jen pár surovin, které má obvykle každý doma:

8 žemlí (400g) – možno nahradit i jiným podobným pečivem, já obvykle používám 1 veku a 1-2 rohlíky
30 g másla
400 ml mléka
2 vejce
sůl
60-80 g hrubé mouky

Pečivo nakrájíme na kostičky. Rozehřejeme si máslo a v míse jím pokropíme pečivo. Zalijeme mlékem, v němž jsme rozšlehali vajíčka a sůl. Necháme chvíli stát, aby se pečivo „nacuclo“. Po chvíli směs promícháme, přidáme mouku a zapracujeme ji do těsta. Pak rukama plácáme koule tak akorát do ruky (průměr zhruba 7 cm), pořádně je mačkáním zpevníme, aby se nerozvařily, a házíme je rovnou do hrnce s vařící osolenou vodou. Vrabec doporučuje dělat koule s rukama obalenýma v mouce, mně se ale osvědčily i ruce trochu namočené ve vodě. Knedlíky se vaří cca 10-15 minut. Po vyndání z vody se mohou ještě omastit máslem, není to ale nezbytně nutné. A to je celé, přeji dobrou chuť! 🙂

burgund

PS: Pokud nejste příznivci knedlíků v jakékoli podobně, jako příloha se skvěle hodí i rozpečená bagetka. Ale byla by to škoda 😉

 

365 HAPPY DAYS – 105. DEN (16.5. 2015)

Sobota byla prostě skvělá. Celý den jsme proflákali a odpočívali, což původně vůbec nebylo v plánu, ale asi to tak prostě mělo být, oba jsme to potřebovali jako sůl.

Nepatlali jsme se ani s obědem, došli jsme si do kubánské restaurace Cuba Liberta 🙂 Pikantní fazolová polévka byla výborná. Dále jsme šli do smažené ostré papričky naplněné gorgonzolou a obalené v těstíčku – to bylo podruhé v životě, kdy jsem viděla muže brečet 😀 Jako hlavní jídlo jsem si dala kuře naložené v marinádě s pomeranči a nemělo to chybu, už dlouho jsem neměla tak šťavnaté a výborně dochucené prso! Muž si dal bifťoura z pravé jihoamerické svíčkové a maso bylo taky super, nikde žádné blány ani šlachy. Akorát ho udělali víc než medium rare, což byla trochu škoda.

Třešničkou na dortu pak měla být ochutnávka rumů – muž říkal, že ty jihoamerické chutnají úplně jinak než náš Božkov, který jsem schopná pozřít tak maximálně v cukroví nebo nějakém dezertu 😀 Ale teda venezuelské Diplomatico reserva ani Diplomatico Reserva Exclusiva (dvanáctiletý) ze mě rumovou vílu rozhodně neudělaly 🙂

Po obědě jsme si dali skoro na hodinu a půl šlofíka a pak vyrazili na procházku kolem řeky. Plánovali jsme cestou nazpátek završit den točenou limčou v jedné hospodě na zahrádce, ale bohužel bylo zavřeno. Ale z trouby už voní patvary z listového těsta plněné šunkou a sýrem, v lednici se chladí Carling a na disku už na nás čeká film, takže máme více než důstojnou náhradu. Dneska je to prostě den jak vyšitej! 😉

365 HAPPY DAYS – 104. DEN (15.5. 2015)

Dneska mě hrozně pobavila diskuze s kolegyní v práci. Bavili jsme se s kolegy o tom, co kdo poslouchá za rádio a kolegyně říkala, že zná moderní písničky díky tomu, že u sebe na bytě nemá internet a na rádiu chytne akorát Hitrádio 🙂 Zmiňovala se, že na tom rádiu jdou ještě přehrávat kazety, tak jsem začala vzpomínat, co všechno mám doma v kouzelném kazetovém kufříku ze své puberty – originálku Spice Girls, Backstreet Boys koupené od Vietnamců na pouti, Eifel 65, Natalii Oreiro a další poklady. Hned si řekla, ať jí to přivezu, až pojedeme k našim. Rovnou jsem ji ale upozornila, že jí to jen půjčím/nechám zkopírovat na její kazety. Prý to chápe, taky by z ruky nedala takové poklady! 😀

natalia