Dneska jsem byla mile překvapená, když jsem odpoledne přijela do domečku. Jak jsme plánovali malování, tak jsem čekala, že se do něj pustíme právě odpoledne po mém příjezdu – ale ono už bylo hotovo! 🙂 Tedy aspoň první nátěr, druhý nás čeká zítra. Kluci jsou fakt šikovní!

Taky jsem si dneska vzpomněla na jednu písničku, kterou jsem už dlouho neslyšela, přestože je tak vtipná 🙂 Takže se podělím a doufám, že jste měli taky tak super den!

Dneska jsem měla po práci opět odvoz, mířili jsme do obchodu s barvami a malířskými potřebami. Učinili jsme totiž zásadní rozhodnutí o tom, že kuchyni v novém domečku si budeme muset zvládnout vymalovat sami, protože nás začíná tlačit čas a rádi bychom ji co nejdříve zprovoznili, vybavili spotřebiči a začali využívat 🙂

Dnes se s tím vlastnoručním malováním ještě psychicky smiřuju a připravuju se na nejhorší a zítra to přijde. Zdi jsou totiž značně členité a ještě to asi bude sranda 🙂 Držte nám palce!

Pondělí bylo tradičně kritické, byla jsem nešťastná, že je po víkendu a celý týden před námi. Naštěstí mi odpoledne zpříjemnila návštěva jedné serverovny.

Mám serverovny a telehousy nějakým bizarním způsobem ráda. Hučení racků, blikání síťových prvků a závany studeného vzduchu z chladičů na mě působí hrozně uklidňujícím dojmem, vůbec mě neruší a dokážu tam spokojeně strávit celé hodiny, jak se ukázalo. Mluvím tedy o profi serverovnách, nikoli zaprášených špeluňkách na koleji, kde bych se zadusila prachem nebo si aspoň uhnala pořádnou alergickou rýmičku 🙂

A dneska jsem se navíc dostala do takové serverovny, kterou vede páteřní síť. Absolutní blaho, zkuste to někdy taky! 😉

Dneska se jely formule v Kanadě, ale tentokrát to fakt není to, z čeho bych měla radost, protože ani jeden z McLarenů nedojel 🙁 Zasmála jsem se akorát ve chvíli, kdy se na trati objevil zmatený bobr 🙂

Zato odpoledne jsem se pobavila tak, až mi vytryskly slzy. Prohlíželi jsme si při poobědové siestě blogy jednoho týpka a narazili jsme i na blog s výpisky z literatury k maturitě. Vy jste někdy slyšeli o Gogdovi a Talotajovi či Muzikantů Libušce? 🙂

Dnes odpoledne jsme slavili neteřinky druhé narozeniny a mamčin svátek. Protože bylo strašně horko a dusno, usoudili jsme, že se pak musíme někde stavit na jedno a osvěžit se. Záminka bylo samozřejmě to, že malá se potřebuje trochu vyblbnout a u té hospůdky mají na zahrádce trampolínu a pískoviště se skluzavkami 😀

Nicméně musím říct, že točili naprosto luxusního rádlera. Nechala jsem si ho natočit z plzeňského piva, točili k tomu zřejmě citrónovou limču a bylo to fakt osvěžující. Malá si ode mě lokla a kdybych jí nezastavila, půlku by mi vylemtala. A tenhle točený rádler, vypitý na zahrádce pod slunečníkem, byl pro mě jednoznačně světlým bodem dne 😉

Dneska jsem měla radost z toho, že jsme jeli zase po nějaké době na víkend k našim. Těším se samozřejmě na všechny, ale nejvíc na svou dvouletou neteřinku. Na takhle malých dětech je vždycky hrozně vidět, jaké udělají i za těch pár týdnů pokroky. Naše malá je navíc ještě děsně krásná, hodná (nevím, po kom to to dítě má, ale po svých rodičích rozhodně ne :-D) a komunikativní.

Jo a ještě jedna věc byla super – cestou jsem v rádiu zaslechla, že Lucka Šafářová postoupila do finále French Open ve dvouhře i čtyřhře!!! 🙂

Dnešní příspěvek bude zase o nákupní mánii, i když podstatně menší a levnější než byla ta včerejší ohledně skládacích postelí pro hosty 🙂

Dnes jsem totiž zaběhla do papírnictví a udělala důležité rozhodnutí – vybrala si voskovaný papír na police do kuchyňské linky. Můj první vybraný, koupený a aplikovaný! 😉 Výběr byl dokonce schválen rodinnou radou, tak doufám, že i další volby doplňků do naší rezidence budou šťastné 🙂

Wow, jestli počítám dobře, zdá se, že už jsme ve třetině challenge! 🙂

Co mi tedy dneska udělalo radost? Byl to nákup postelí po hosty. Myslím tím taková lehátka, která složená zapadnou třeba někam do skříně, ale když přijede návštěva, dají se během pár sekund rozložit a troufám si říct, že i matrace je celkem ucházejí a přespání bude určitě pohodlnější než třeba na těch nafukovacích postelích 🙂 Výhodou je i to, že kdyby přijela návštěva třeba švagříkovi, není žádný problém je přenést k němu. Těším se, až je někdo otestuje! 😉

Dnešní den patří mezi ty, které si budu navždycky pamatovat v dobrém slova smyslu 🙂 Nebudu to zbytečně natahovat – dnes se konalo předání baráčku, takže už je doopravdy náš! Taky jsme to řádně oslavili opékačkou buřtů a točeným pivkem z hospůdky hned za rohem. Na domečku ještě bude hromada práce, ale rozhodně to stojí za to! 😉

Dneska mě potěšil rozhovor, který jsem vyslechla v tramvaji cestou domů z práce. Ukázalo se totiž, že zřejmě nejsem jediná tenisová fanynka v Plzni 🙂 Kousek ode mě seděla slečna a rozebírala s dědečkem výkony českých tenistů a tenistek na French Open, dokonce věděla, kdo a v kolik hraje 🙂

Michodem, v té tramvaji byla ještě jedna cool věc – automat na jízdenky, kde lze platit i bezkontaktní kartou. Tyhle mašinky jsem už viděla v několika autobusech, ale v tramvaji jsem si všimla poprvé. Pecka! 🙂

A pak je tu ještě jeden okamžik, který lze skoro označit za zázrak – odvážila jsem se koupit k večeři zdravou pomazánku (takovou tu sójovo-tofuovou) a muž to snědl a dokonce mu to i celkem chutnalo! 😉