Dnešek byl už od začátku divný. Ráno jsem málem prošvihla trolejbus, protože se mi nedařilo vypakovat se z domova obvyklou rychlostí, pak jsem v práci nevěděla co dřív, venku bylo hnusně, bolela mě z toho všeho hlava a navíc bylo pondělí. Ale něco mi přeci jen udělalo radost: v geocachingovém kalendáři jsme si mohli odškrnout datum 29.2., protože jsme vyrazili na lov jen kvůli zaplnění téhle kalendářní mezery a uspěli jsme! 🙂

Protože den nebyl dvakrát ideální, honila se mi už od rána hlavou depresivní písnička Ladder Song, kterou možná znáte z Hunger Games. Musela jsem si ji pustit snad desekrát, úplně vystihovala dnešní náladu a na závěr se o ni musím podělit 🙂

Dneska jsem si užila pasivně sportovní den 🙂 Byla jsem nějaká nabitá energií, tak jsem pekla bábovku, připravovala oběd na dnešek a zítřek a strávila spoustu času v kuchyni. A napadlo mě, že bych se u toho koukat na závody – na programu byly totiž 2 kola sjezdu chlapů, rychlobruslení a biatlonový závod mužů i žen 🙂 Hlavně biatlon a lyže mě strašně baví, takže jsem celé dopoledne a kus odpoledne fandila jak o život a všechno to vaření a uklízení uteklo jako nic. Třešničkou na dortu pak bylo druhé místo Jardy Soukupa právě na ME v biatlonu v závodě s hromadným startem, je to borec! A fun fact na závěr – je navíc strašně podobný jednomu mému kamarádovi 😀

Dnes jsme vyrazili do Globusu na velký nákup. Vždycky jsem už předem otrávená z návalu lidí a poloprázdných regálů, ale tentokrát jsme si aspoň koupili něco pěkného 🙂

Už nějakou dobu jsem přemýšlela o tom, že by se nám do kuchyně možná hodila nějaká wok pánev. Přeci jen se na přípravu různých směsí hodí lépe než klasická nízká pánvička 🙂 Dneska jsme v obchodě zrovna natrefili na akci na naši oblíbenou značku Tefal a měli právě i wok, tak jsme se rozhoupali a šli do toho. V týdnu ji chci otestovat, tak snad bude dobře a dlouho sloužit 🙂

Dnešní uspokojení plynulo čistě z práce. V prosinci jsem v rámci firmy přecházela na jinou pozici, po třech letech mě původní práce už tolik nebavila a chtělo to změnu. Ale občas se mi po ní i tak zasteskne a jsem ráda, když mohu dříve získané znalosti a zkušenosti využít i v nové roli 🙂

V pátek můj původní tým řešil přístupy a ovládání jednoho interního toolu a následně vyreportování práce v něm provedené. Byla jsem jako ryba ve vodě, věděla jsem o tom nejvíc, stále si to pamatovala a mohla kolegům pomoci 🙂 Navíc jsme tak nějak přišli na to, že jsem stále uvedená jako člověk, který má ten tool na starosti 😀 Každopádně to bylo velmi příjemné vytržení a cítila jsem se jako skiller 🙂

Čtvrteční odpoledne jsem si zpříjemnila pár hodinami sama pro sebe 🙂 Muž jel něco vyřizovat do Prahy, tak jsem toho musela řádně využít. Takže jsem si udělala k svačině tvaroh s kakaem jako za dětských let, dala jsem si pořádnou sprchu, koukla se na oblíbený pořad a u toho si trochu protáhla tělo a zahrála si na tabletu hru, která u mě zrovna frčí. A víte co? Nebylo to vůbec špatný. Načerpala jsem trochu energie a po příjezdu muže jsem byla krásně odpočatá a měla náladu se na něj smát a poslouchat, jak to vyřizování šlo 😉

Dnešní den jsem se skvěle pobavila u svačiny. Vytáhli jsme si totiž sušenky Kex z Ikey, které mají tvar písmenek, a skládali jsme slova. Jelikož je můj drahý inženýr, nezůstalo nakonec jen u slov a postavil mi i vozíček s kolečky 😀 Vrátit se do dětských let bylo velmi příjemné 🙂

(zdroj: kazudesign.exblog.jp)

Ačkoli ceý den propršel, my s mužem jsme si ho nenechali zkazit. Zašli jsme si totiž na skvělou večeři a pak vyrazili na představení Caveman 🙂

V pondělí jsem se domákla, že si jeden Amík, co ve firmě dříve učil některé skupiny angličtinu, otevírá podnik. Jelikož bylo jeho nejoblíbenějším tématem jídlo, řekla jsem si, že by to možná stálo za to otestovat. Nutno říci, že jsme neprohloupili. Buffalo Burger Bar je nejen sám o sobě stylově zařízený, ale myslelo se i na takové vychytávky jako spony na kalhotové opasky pro servírky s logem podniku či ukazatel, že dámské toalety jsou „on the right because women are always right“ 😀 I jídlo bylo vynikající – kromě skvěle dochucených burgerů jsme měli ještě křidélka na jižanský způsob, která mi opravdu chutnala, ačkoli křidélka obecně nevyhledávám. Plzeňáci, neváhejte a zkuste!

Po večeři jsme se odebrali do Besedy na one man show Caveman. Zvěsti nelhaly, opravdu jsem se smála, až jsem brečela, a přitom v jednotlivých scénkách poznávala sebe i svého milovaného 😀 Honza Holík dokázal skvěle komunikovat s publikem a pohotově reagovat na všechny komentáře. Docela mu naložil můj muž, když na otázku, jaká místnost v domě je mužské teritorium, odpověděl tichým a stěžujícím si hláskem, že domeček na zahradě 😀 Milé ženy i milí mužové, rozhodně na tohle představení zajděte taky a získejte nejen popraskané bránice, ale s trochou nadsázky i představu o tom, co se vašemu drahému či drahé honí hlavou 🙂 Byl to prostě bezva večer! 😉

Stejně jako minulý týden, ani tohle pondělí nebylo vůbec špatné 🙂

Nejdřív jsem si k práci zapla Spotify a přemýšlela, co si pustím. Na hudbu jsem nějak neměla náladu, tak jsem zadala vyhledávat „pověsti“. Mezi výsledky se objevily nahrávky Spejbla a Hurvínka, takže jsem měla skoro na celý den vystaráno a ještě mi toho opravdu hooodně zbývá. Hurvínka jsem strašně ráda poslouchala jako malá a evidentně mě to nepustilo ani v dospělosti. Ať žije bohatá nabídka Spotify! 🙂

V závěru dne jsem ale zajásala ještě jednou. Tento týden probíhá testování nových monopostů F1 v Barceloně a byla jsem hrozně zvědavá, jak si kluci z McLarenu povedou. Jenson dneska ujel 84 kol (více než odjeli loni oba jezdci za 4 dny testů…) a zajel 6. nejlepší čas!!! Nechci kvičet štěstím předčasně, ale tohle vypadá mnohem nadějněji než ta loňská mizérie. Ale ještě není všem testům konec, zítra by měl na trať vyrazit i Fernando. Well done, guys!!! 🙂

V neděli jsem strávila pár hodin v Praze s kamarádkou, ale nejzajímavějším bodem přeci jen bylo nečekaně něco jiného. Poprvé jsem totiž jela Pendolinem! 🙂

Opravdu jsme s tím moc nepočítali, neboť zjistit, kdy tenhle rychlovláček jede, je na webu Českých drah docela peklo. Ale když jsme přímo z infotabue na nádraží vyčetli, že by měl jet dvacet minut po běžném spoji, letěl muž ještě dokoupit místenky a počkali jsme si na něj.

Osobně jízdu vlakem moc nevyhledávám, aspoň ne mezi Prahou a Plzní. Kupéčka bývají narvaná, lidé nepříjemní, zastavuje se v každé díře… Ale Pendolino bylo super. Stavělo až v Plzni, bylo v něm wifi připojení, bylo možno sledovat online kamerou, jak vypadá trať z kabiny strojvůdce a vlakem procházely stewardky s občerstvením a tiskem jako ve žlutáku. Je pravda, že za místenku v něm jsme si připlatili 70 Kč/osoba, ale i tak to byl prima zážitek a bojím se, že už nebudu chtít jezdit jinak! 🙂

Dnešní den jsme strávili prakticky celý na konferenci WordCamp v Praze. Jelikož se sešly jak zajímavé přednášky, tak skvělá společnost (potkala jsem tam jednu kamarádku, se kterou se znám právě z těchto akcí), celý den uplynul hrozně rychle. Navíc jsem poprvé vytáhla své krásné nové botičky a hned několik lidí mi je pochválilo – dokonce i chlapi! 😀

Druhou radost ten den mi udělal nález kešky. Z konference jsme odcházeli až za tmy, navíc téměř celé odpoledne dost pršelo a podmínky pro hledání kešule tedy nebyly úplně příznivé. Přesto jsme se vydali do nedalekého parku a jali se hledat cihlu – byla by prostě ostuda nemít ani zářez 🙂 Chvilku to trvalo, svítili jsme si mobily a boty dokonale obalili bahnem, ale nakonec jsme našli a mohli se poklidně vrátit na hotel 🙂