Úterý proběhlo ve znamení relaxu. Ne, že bych nepracovala, ale kvůli nachlazení jsem si vzala home office a tím pádem byla od osmi ráno do půl sedmé do večera sama doma.
V mnoha článcích se doporučuje oddělovat pracovní a soukromý prostor – jednoduše si práci domů netahat, aby se hlava mohla vyvětrat a věděla, že překročit práh bytu znamená přestat řešit pracovní věci. Nevím jak vy, ale osobně mám práci z domova docela ráda, pokud je to výjimečně. Není to jen o tom, že člověk nemusí pracovat celý den v kuse (tohle zrovna většinou stejně dodržuju), spíš o tom, že si člověk vytvoří jemu vyhovující podmínky a narozdíl od kanclu, kde neustále trajdá třicet lidí kolem, ho prakticky nic neruší a nevytrhává od činnosti, které se věnuje. Díky tomu jsem většinou na home office produktivnější než v kanceláři 🙂
Další výhodou je to, že člověk ušetří čas strávený dopravou. Je prostě fajn ve čtyři zaklapnout notebook, mít padla, ale nemuset se nikam přemisťovat. Tedy v mém případě přemístit se maximálně z obýváku do ložnice 🙂
Původně jsem chtěla dnešní příspěvek zakončit něčím v tom smyslu, že by bylo fajn mít to tak každý den. Ale nebylo. To je právě pro mě to kouzlo home office – že to není každodenní samozřejmost, že to je svým způsobem něco jako den v lázních 🙂
