Dnes cítím ohromné uspokojení z toho, jak se mi dařilo v práci. Vedla jsem totiž přijímací pohovory. Samozřejmě jsem měla na pomoc kolegyni z HR, ale bylo to poprvé, co jsem tam nebyla jen jako přísedící, ale jako „ta důležitá“.
Mým úkolem bylo nejdříve představit pracovní pozici a později zadat pár úkolů na ověření schopností a selského rozumu uchazeče. Za obojí mě kolegyně po skončení pohovorů pochválila – při představování pozice se jí líbilo, že jsem vyzdvihla, co mě osobně na té práci baví, a u testíku to, že si kandidát mohl vlastně v praxi vyzkoušet, co by ho čekalo, kdyby práci získal, že jsem mu dala jasnou představu. Myslím si, že z profesního hlediska mě to zase posunulo o trochu dál a jsem ráda, že jsem se něco nového naučila a že jsme se s kolegyní s HR na hodnocení uchazečů téměř perfektně shodly 🙂
