Dneska mi zvedla náladu už ráno jedna slečna. Čekám na zastávce na trolejbus, a když konečně přijede, hrneme se ke dveřím já i ta cca dvanáctiletá mladá dáma zároveň. Nějak se tam nemůžeme dostat – buď tam chceme vlézt obě najednou, nebo si dáváme vzájemně přednost. Nakonec ukážu rukou a říkám: „Běž!“, ale slečna se nenechá odbýt: „Ty běž!“ Jen to řekla, trochu vytřeštila oči, jelikož se neznáme a netykáme si. Ale tím mě fakt nenaštvala, naopak to bylo strašně legrační. Fakt jsem se musela smát ještě půlku dne 😀