365 HAPPY DAYS – 91. DEN (2.5. 2015)

Dneska bych vypíchla hned tři události, které poznamenaly den. Byl to výlet za čokoládou, hledání kešky a grilovačka.

Za čokoládou jsme se vydali do Jilemnice. V rámci svatební show se zde měla prezentovat i firma Willy&Pauli specializovaná na prodej čokolády. Hrozně jsem se těšila, protože jsem příšerný čokoholik, ale nakonec jsem byla trochu zklamaná. Měli být připraveni v deset hodin, bohužel to z nějakého důvodu nestihli a přijeli později, chvíli trvalo než stihli rozpustit čokoládu na dílničky a vybalit tabulkovou na prodej…jelikož jsme s sebou měli neteřinku a nechtěli jsme jí příliš rozhasit denní režim, museli jsme se asi po hodině čekání zvednout, jen jsme koupili pár kousků tabulkové čokolády a museli jsme spěchat domů a žádná čoko kouzla jsme neviděli 🙁 Nicméně zakoupená italská čokoláda bez cukru, ochucená pomerančem a limetkou je vážně naprosto fantastická a rychle jsem s ní zapomenula na všechny patálie 🙂

coko

Druhým dnešním bodem bylo hledání kešky v takovém minipraleseu rybníka. Ségra nás dovedla na místo, kde si myslela, že by měla být, ale po chvilce dumání jsme přišli na to, že to bude zřejmě kousek vedle. Měli jsme pravdu, za chvíli jsme ji viděli. Problém byl, že se nacházela téměř ve čtyřmetrové výšce na konci „mostu“ (rozuměl klády) a že bylo třeba udělat krok či dva bez opěry, takže docela akrobacie. Už jsem to vzdávala a navrhovala jít domů, protože jsem nechtěla, aby si někdo ublížil. Muž ji ale nutně potřeboval, tak se pro ni vydal a nakonec ji i úspěšně odlovil. Celou dobu jsem myslela, že mě trefí, že spadne do vody pod větví, v lepším případě si rozbije brýle (bez kterých vidí asi na 20 cm) a v horším se zabije a nechá nás se švagrem s hypotékou na krku. Zkrátka to byl adrenalin, na který dlouho nezapomenu 🙂

Poslední věcí, kterou bych dnes ráda vypíchla, byla grilovačka. Buřtíky, grilované pikantní hermelíny, klobásky i cuketa byly samozřejmě výborné, nejvíc mě ale potěšilo to, že hlavně mamina a babi se rozplývaly nad vychlazeným salátem z červené řepy podle mého receptu, který se snědl do poslední lžičky 😉