Na začátek se chci pochválit, že jsem si už druhý den v kuse vzpomněla a napsala příspěvek 😀

Na středu se v práci vždycky těším, protože mám spolu s dalšími kolegyněmi angličtinu s hrozně prima učitelem, rodilým Američanem Troyem. Narozdíl od předešlého učitele skutečně umí učit a na hodiny se připravuje, takže mají nějakou strukturu a téma. Snad poprvé za dobu, co na kurz chodím, mám pocit, že se opravdu zlepšuji 🙂

Naše skupina je poměrně pokročilá – gramatiku teoreticky zvládáme, ale horší ji použít tyhle teoretické znalosti v mluvené řeči. Troy se nás navíc snaží vést k tomu, abychom nemluvily jen školní angličtinou, ale znaly i méně formální výrazy. Na konci každé hodiny nám na tabuli napíše chyby, které jsme během hodiny v mluveném projevu udělaly. Společně je opravíme a Troy případně dovysvětlí, proč to bylo špatně.

Na závěr si dovolím uvést postřeh z dnešní hodiny k jednoho nešvaru, jehož se Češi často dopouštějí. Gramaticky to prý sice není špatně, ale rodilý mluvčí by to nikdy neřekl. Jedná se o zápornou větu se slovesem think, kdy Češi často používají zápor ne u think, ale u zbytku sdělení:

Např. říkáme „I think I don’t want to go there“ místo správného „I don’t think I want to go there.“

Získaná znalost téhle jazykové vychytávky mě dneska fakt potěšila 🙂

Při prvním pokusu jsem 365 dnů nedala hlavně kvůli stěhování a věcí kolem, ale rozhodla jsem se, že by možná stálo za to dát tomu ještě šanci, protože to byl poměrně zajímavý projekt. Sice opět nezačínám od 1. ledna, ale co. Takže 365 happy days vol. 2 🙂

K tomu, abych se k happy days vrátila, mě vlastně inspirovala dnešní událost, o niž mi přišlo škoda se nepodělit. Když jsem po práci čekala na zastávce na autobus, vyndala jsem si knížku a začetla se. Na zastávku přišla asi sedmdesátiletá paní a povídá mi, že jsem jí udělala radost. Vykulila jsem oči: „Já? Čím?“ Paní mi odpověděla, že tím, že čtu knížku a nekoukám do mobilu jako většina mladých. Pak se rozloučila a pokračovala v cestě. Milá paní, bylo mi potěšením – vy jste mi také zpříjemnila den! 😉