V pátek 17. dubna jsme se po troše váhání vydali na výstavu Gateway To Space – Brána do vesmíru. Váhali jsme kvůli několika poměrně nepříznivým recenzím na Facebookové stránce, ale nakonec jsme se to rozhodli risknout – a udělali jsme dobře 🙂
Výstava se nachází v areálu holešovického Výstaviště v Křižíkových pavilonech B a C a bude otevřena ještě do 28. června. Cena pro dospělého je ve všední den 300,- Kč, o víkendu 350,- Kč. U vstupu lze bezplatně využít šatnu a toaletu, takže i z hlediska těchto praktických věcí je vše v pořádku. Na konci výstavy je možné zakoupit suvenýry či něco k zahnání hladu a žízně. Výstava je zajímavá i pro děti – počítejte ale s tím, že při důkladnějším prohlížení exponátů a čtení textů je to zábava na 2-3 hodiny, takže bych osobně brala jen ty juniory, kteří zvládnou udržet pozornost dostatečně dlouho. Na výstavě je možno pořizovat fotografie, jen nesmíte používat blesk. Exponáty jsou ale celkem rozumně nasvícené, takže v případně slusnějšího foťáku se dají udělat pěkné fotky i bez něj. Více info naleznete zde.
Expozice je řazená chronologicky od prvních představ o letech do vesmíru až po současnost. Líbilo se mi, že při sestavování výstavy byl brán ohled na historické souvislosti, proto je v každém období paralelně popisován boj o dobytí vesmíru v Sovětském svazu a v USA. Dozvíme se například to, jaké byly rozdíly v používaných skafandrech, v raketoplánech a dalších věcech. Exponáty určitě nezklamou, nám se moc líbilo například vozítko pro popojíždění na Měsíci. Za shlédnutí stojí také doprovodná videa na malých obrazovkách. Nejlepší věcí z celé výstavy pro nás byla ale možnost sáhnout si na fragment měsíčního povrchu 😉
U východu z hlavní části výstavy nás pobavila jedna známá filmová postava, ale nechci spoilovat – přijeďte se sami podívat 🙂 Druhá část výstavy už je krátká a zabývá si spíše družicemi a satelity, nikoli přímo snahou dostat člověka jako takového do vesmíru. Najdeme zde také různé atrakce, z nichž jsou asi dvě placené a zbytek zdarma. Drobnou nepříjemností bylo to, že si muž nemohl vyzkoušet simulaci přistání raketoplánu, protože atrakci minimálně čtvrt hodiny okupoval nějaký pán se synkem a neměli jsme trpělivost čekat na to, až se uráčí pustit i ostatní. Ale pořízení fotky ve skafandru snad bylo dostatečnou kompenzací 🙂
Celkový dojem z výstavy byl velmi dobrý, oba jsme byli nadšení. Jsem toho názoru, že se rozhodně vyplatilo jít ve všední den nejen kvůli vstupnému, ale i kvůli předpokládané nižší návštěvnosti – díky menšímu počtu lidí šlo bez problému pořídit fotku, aniž by někdo lezl do záběru, či prohlížet si exponáty a číst texty, aniž by se kolem jedné cedule tísnilo deset lidí. Zkombinovali jsme výstavu ještě s návštěvou Matějské pouti a výsledkem bylo perfektní odpoledne 🙂
Tímhle se drandí na Měsíci
Dotkla jsem se Měsíce
Americký skafandr
