Když jsme přemýsleli, co podnikneme tenhle víkend, napadlo nás, že jsme ještě ani jeden nebyli na přehradě Hracholusky, přestože se toto vodní dílo nachází pouhých 20 km od Plzně. Jelikož už od rána krásně svítilo sluníčko, bylo o cíli výletu rozhodnuto:) Nebyli bychom to snad ani my, kdybychom cestou nenaplánovali také vyzvednutí několika kešek, ale nebylo to pro dnešek to hlavní. Chtěli jsme si hlavně odpočinout a vyvětrat tělo i hlavu.
Rozhodli jsme se nezůstávat na jednom místě a raději jsme objeli hned několik kempů a pláží. Nejdříve jsme se zastavili na jídlo v restauraci Kotva v blízkosti Transkempu. Ceny rozumné, jídlo celkem ušlo – Vláďa si dal Pepu z grilu s grilovanou zeleninou a tousty a já měla vepřový steak s vajíčkem a hranolky. Měla jsem víceméně jedinou připomínku – dávat k tlustému fláku masa nůž bez krájecích zoubků nebylo úplně to pravé ořechové 🙂
Po obědě nás napadlo, že bychom si mohli půjčit loďku nebo člun. Kousek od parkoviště měla být půjčovna člunů, ale bohužel jsme ji neobjevili, a proto jsme se vydali dál. Zakempili jsme to na Radosti. Zde jsme našli půjčovnu šlapadel, tak jsme hned jedno šlapadlo ukořistili a hodinku jsme jen tak popojížděli (nebo spíš popošlapávali 🙂 ) a lenošili vyvalení na sluníčku. Vláďa se hrdinně ujal role kapitána, přestože kapitánská čepice zůstala doma 🙂 Po vrácení šlapadla jsme usoudili, že by docela bodl zmrzlinový pohár. Obešli jsme několik občerstvení a nakonec jsme to zapíchli U Lišáka na střešní terase. Prostředí nebylo nic moc, ale obsluha příjemná a pohár splnil naše očekávání – zmrzlina, čerstvé ovoce a domácí šlehačka. Na nic si nehrál a byl prostě parádní 🙂
Pak jsme se zvedli a popojeli ještě kousek dál, abychom se podívali na bývalou hydroelektrárnu a vytáhli pár kešek. Pak už čas pokročil, tak jsme se ještě cestou domů zastavili na několika vlakových zastávkách a odlovili několik závěrečných krabiček a hnali to domů.
Byl to moc fajn výlet a vůbec by nebylo marné se na Hracholusky vrátit třeba na celý víkend a svézt se parníčkem:)
